Síla je ve skupině!

Do závodu v Monínci zbývá 26 dní, takže jsem se rozhodl pro další článek. V tom minulém jsem sliboval report z tréninku. K tomu se dostanu ale za chvíli. Teď bych začal také již zmiňovaným týmovým závodem.

Nakonec se pár lidí podařilo sehnat, takže náš tým nakonec tvoří 8 lidí i se mnou. Jmenujeme se Spartan athletics. Stále je také šance se k našemu družstvu připojit. Do celkového hodnocení družstev se započítávají časy 4 nejrychlejších. Takže abych alespoň jmenovitě náš tým představil, tak krom mě se zúčastní: Miroslav Vaculík, Honza Březina, Mojmír Konůpka, Pavel Adamec, Jiří Valíček, Radka Průšová a Jindřich Jílek.

Rád bych také dodal ještě stručně něco z historie závodu:
Své prvopočátky má závod v Pittsfieldu v USA, kde poprvé odstartoval již v roce 2005. Nyní se závodů běží každoročně kolem 35. Počet účastníků? Tisíce. V roce 2012 jich bylo přes 200 000. Loni se poprvé běželo i na Slovensku, letos se zapojí i Maďarsko, Rakousko, Německo, Polsko a Česká republika.
Co se týče tréninku, když jsem dopisoval minulý článek, měl jsem čerstvě dobraná antibiotika. Pustil jsem se tedy do návratu k tréninku, za pár dní jsem ale měl nachlazení zpátky. Nicméně z toho byly docela pěkné 3 týdny tréninku, které se však také neobešly bez potíží, jelikož jsem za tu dobu musel bojovat s kouslým stehnem, které mě nepustilo do rychlosti ani do síly, chvíli dokonce ani do klusu. V půlce dubna pak nejdříve přišly potíže s kotníkem, pak se znovu vrátilo nachlazení, které se rozrostlo na zánět vnitřního ucha, což znamenalo další antibiotika a 3 týdny pauzy. Zasáhlo to i do mé atletické sezony, když jsem musel zrušit první dva starty. Teď zase začínám prakticky od nuly, kotník stále cítím a trochu mě ještě omezuje. V sobotu mě čeká první extraligové kolo. Nemohu se tedy jen tak pustit do objemovější přípravy. Vypadá to tedy, že do Spartan Sprint se budu připravovat se silově-rychlostními tréninky s tím, že naběháno prostě není a na jaře ani nebude, což je znát i na tepové frekvenci. Je to velký rozdíl probouzet se s TF přes 70, místo běžných 50-55 tepů za minutu.

Nicméně to nijak nezměnilo můj náhled na závod a na to, co od něj očekávám. Jenom mám větší respekt, protože vím, že jsem nenatrénoval ani 50% z toho, co jsem měl v plánu. Stále to ovšem zůstává výzvou, kde je hlavním cílem překonat všechny překážky a co nejlépe se popasovat s tratí.

Dodatečně ještě přidávám stránky Spartan Sprint v Monínci: http://spartan-race.cz/zavody/moninec-spartan-sprint-2013

Spartan race - to je, oč tu běží...

Když se podíváme na definici tohoto závodu, tak jde vlastně o závod založený bývalými členy námořní pěchoty a fanoušky extrémních sportů. Je pořádán po celém světě. První ročník se konal v roce 2005, u nás o 5 let později. Za tu dobu si závod vysloužil pověst jednoho z nejlepších překážkových běhů na světě vůbec.

Než se postavíme na start, máme na výběr ze 4 závodů, které jsou i barevně odlišeny:

Spartan Sprint - cca 5km a minimálně 15 překážek

Super Spartan -  cca 12km a minimálně 20 překážek

Spartan Beast - cca 22km a minimálně 25 překážek

Death Race - Světový šampionát, který ale absolvuje málokdo. Jedná se totiž o 48 hodinový závod.

Jak jsem předeslal v minulém článku, vybral jsem si pro letošek Sparta Sprint, a to především z důvodu atletického kalendáře, který je našlapaný. Pak si také myslím, že pro začátečníka je to dobrá volba. A v poslední řadě 12ti kilometrovou trať jsem ještě nikdy neabsolvoval. Rozhodně to je ale výzva do dalších let, stejně jako Spartan Beast.

Možná se ptáte, co mě dovedlo k rozhodnutí absolvovat tento závod. Tak jednoznačně triko Spartan Race, které dostanu v cíli :)). Ale jinak samozřejmě touha vyzkoušet něco nového, prověřit své osobní hranice a v neposlední řadě videa na youtube, které mě také výrazně popohnaly. Takže hned jedno přikládám:

Ohlasy hovoří také o tom, že nikdy nevíme, jaké překážky nás čekají, takže se ani nedají moc natrénovat. Jistou míru překvapení mám také rád.

Co mě ještě nalákalo? Jednoznačně týmový závod. Sehnat k sobě pár lidí (což se doufám povede) a odběhnout Spartan Race v týmu, protože jak se říká: "Síla je ve skupině!"

Na seznámení se Spartan Race by to mohlo stačit. Já se teď vzpamatoval z antibiotik, takže doufám, že příští článek už bude nějaký report z tréninku, který sice nebude s největší pravděpodobností extra specializovaný na tento závod, ale rozhodně ho mám v mysli. Takže Road to Spartan Race - 8.6.2013 Monínec.

O co tu vlastně půjde?

Tak a je tu historicky první příspěvek mého blogu. Asi se ptáte, na co bych se chtěl zaměřit. Závodně sice dělám atletiku - dálku a trojskok, ale moje snažení zde půjde po většinu času mimo sektor horizontálních skoků. Nemám ani v úmyslu bloggovat výkony v ostatních sektorech a budu se snažit psát především o věcech úplně mimo dráhu.

Nevím, kolik jich bude, jak často něco mimo dráhu podniknu, ale jelikož jsem se zamiloval do slacklajny a mám rád, když objevujeme hranici svých možností a překonáváme výzvy, tak doufám, že pár věcí sem občas přibude.

Pravda, atletická sezona mi nedovolí zúčastnit se řady akcí a závodů, kterých bych chtěl, ale občas se i pro ně místo najde. První z těchto akcí, které mám na programu a přivedly mě na myšlenku bloggování je Spartan race, kterého se zúčastním poprvé. Jelikož nemám zkušenosti a kalendář atletických soutěží je neúprosný, zvolil jsem pro letošek nejkratší trať, která by měla mít cca 5 km a minimálně 15 překážek. I tak se ale velmi těším.

Dále bych se rád zúčastnil slackline festivalu Keep balance VI. v Hejnicích, který se koná koncem června a letos již třetího ročníku jednodenního desetiboje ve Svitavech. O tom ale později, jelikož na tyto akce je ještě trochu času.

V následujících týdnech bych vás totiž rád informoval především o zmiňovaném Spartan race a o mé přípravě na něj.

To by pro dnešek mohlo stačit a já se zase brzy přihlásím.