12. 5. 2013

Síla je ve skupině!

Do závodu v Monínci zbývá 26 dní, takže jsem se rozhodl pro další článek. V tom minulém jsem sliboval report z tréninku. K tomu se dostanu ale za chvíli. Teď bych začal také již zmiňovaným týmovým závodem.
Nakonec se pár lidí podařilo sehnat, takže náš tým nakonec tvoří 8 lidí i se mnou. Jmenujeme se Spartan athletics. Stále je také šance se k našemu družstvu připojit. Do celkového hodnocení družstev se započítávají časy 4 nejrychlejších. Takže abych alespoň jmenovitě náš tým představil, tak krom mě se zúčastní: Miroslav Vaculík, Honza Březina, Mojmír Konůpka, Pavel Adamec, Jiří Valíček, Radka Průšová a Jindřich Jílek.
Rád bych také dodal ještě stručně něco z historie závodu:
Své prvopočátky má závod v Pittsfieldu v USA, kde poprvé odstartoval již v roce 2005. Nyní se závodů běží každoročně kolem 35. Počet účastníků? Tisíce. V roce 2012 jich bylo přes 200 000. Loni se poprvé běželo i na Slovensku, letos se zapojí i Maďarsko, Rakousko, Německo, Polsko a Česká republika.
Co se týče tréninku, když jsem dopisoval minulý článek, měl jsem čerstvě dobraná antibiotika. Pustil jsem se tedy do návratu k tréninku, za pár dní jsem ale měl nachlazení zpátky. Nicméně z toho byly docela pěkné 3 týdny tréninku, které se však také neobešly bez potíží, jelikož jsem za tu dobu musel bojovat s kouslým stehnem, které mě nepustilo do rychlosti ani do síly, chvíli dokonce ani do klusu. V půlce dubna pak nejdříve přišly potíže s kotníkem, pak se znovu vrátilo nachlazení, které se rozrostlo na zánět vnitřního ucha, což znamenalo další antibiotika a 3 týdny pauzy. Zasáhlo to i do mé atletické sezony, když jsem musel zrušit první dva starty. Teď zase začínám prakticky od nuly, kotník stále cítím a trochu mě ještě omezuje. V sobotu mě čeká první extraligové kolo. Nemohu se tedy jen tak pustit do objemovější přípravy. Vypadá to tedy, že do Spartan Sprint se budu připravovat se silově-rychlostními tréninky s tím, že naběháno prostě není a na jaře ani nebude, což je znát i na tepové frekvenci. Je to velký rozdíl probouzet se s TF přes 70, místo běžných 50-55 tepů za minutu.
Nicméně to nijak nezměnilo můj náhled na závod a na to, co od něj očekávám. Jenom mám větší respekt, protože vím, že jsem nenatrénoval ani 50% z toho, co jsem měl v plánu. Stále to ovšem zůstává výzvou, kde je hlavním cílem překonat všechny překážky a co nejlépe se popasovat s tratí.
Dodatečně ještě přidávám stránky Spartan Sprint v Monínci: http://spartan-race.cz/zavody/moninec-spartan-sprint-2013